zvonice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Historie
Budova zvonice byla postavena na počátku 16. stol. z nutnosti umístit zvony mimo narušené věže kostela sv. Bartoloměje a jako výraz sebevědomí kolínských měšťanů. Její dnešní podoba je výsledkem pozdní gotiky a historizující přestavby z roku 1872. Autorem této přestavby, jež změnila tvar ochozu a střechy, je přední architekt středoevropského historismu Josef Mocker.
Zvonice byla postavena v roce 1504 mistrem Bartošem pro dva středověké zvony, které dříve svým pohybem narušovaly stabilitu severní chrámové věže. Ve své původní podobě byla ukončena jehlancovou střechou s drobnou věžičkou na vrcholu, na niž byla v roce 1724 osazena barokní makovice s křížem. Roku 1728 nechal děkan František Antonín Formandl ze severní věže chrámu do nejvyššího podlaží zvonice přenést středověký orloj (připomínaný již v roce 1494), jehož rozměrné ciferníky dodnes připomínají cihlové zazdívky nad velkými okny zvonového patra. V roce 1796 věž těžce poškodil požár, při němž byl zničen krov, zvony i orloj. Na konci 18. století zvonice získala dřevěný ochoz a nízkou báň, vrcholící osmibokou lucernou. Po dalším požáru v roce 1869 byla roku 1871 přestavěna podle projektu Josefa Mockera do dnešní podoby. Tehdy byla ukončena kamenným ochozem se čtyřmi nárožními věžičkami a vysokou dlátovou střechou.
Na severovýchodním nároží věže je osazena pozdně gotická nápisová deska připomínající stavbu zvonice v roce 1504. Viditelná spára v jejím sousedství je otiskem vysoké zdi, která až do roku 1820 ohraničovala bývalý chrámový hřbitov. Na východním průčelí je v blízkosti levého nároží patrný zazděný vchod někdejší pavlače, spojující kdysi zvonici a sousední chrámovou věž. Na jižní straně umožňuje vstup do zvonice pozdně gotický portál s původními okovanými dveřmi z roku 1504. U zdi zvonice býval v minulosti umístěn železný kruh, k němuž v době bohoslužeb městský biřic připoutával pachatele mravnostních deliktů a tak je vystavoval veřejnému posměchu.
V suterénu věže se dnes nachází lapidárium původních architektonických prvků z chrámu sv. Bartoloměje. V klenuté místnosti ve zvýšeném přízemí, která snad původně sloužila k uložení cenností, zřídil ve druhé polovině 19. století kolínský děkan Jan Svoboda knihovnu, která byla první veřejně přístupnou knihovnou ve městě. Dnes jsou zde vystavena historická preciosa z majetku Římskokatolické farnosti Kolín. Zvonová hranice v horním podlaží věže byla až do roku 1756 konstruována na principu „vysokého točení“ (tj. zvony byly zavěšeny obráceně – srdcem vzhůru), podobně jako u zvonic v nedaleké Kouřimi a Rovensku pod Troskami. Původní zvony se nezachovaly. Dnes je zde zavěšeno pět zvonů, které nesou jména „Bartoloměj“, „Jan Pavel“, „Florián“, „Jan Křtitel“ a „Prokop“ a byly zhotoveny v letech 2000 a 2014 v dílně Rudolfa Pernera v Pasově. Ty doplňují dva menší zvonky z let 1610 a 1730, zvané „Kohoutek“ a „Slepička“. V prvním patře zvonice jsou dále vystaveny dva zvony ze 16. století, které pocházejí z kostela sv. Víta na Zálabí a zaniklého kostelíka P. Marie Bolestné na Pražském Předměstí v Kolíně. V nejvyšším podlaží věže se dodnes zachoval bývalý byt hlásného, který svému účelu sloužil až do roku 1952.
Chrámový poklad
Místnost ve zvýšeném přízemí svatobartolomějské zvonice snad již v době svého vzniku na počátku 16. století sloužila jako prostor k uložení cenností. Dnes je zde vystavena část souboru chrámových pokladů Římskokatolické farnosti Kolín. Jedná se o kolekci cenných historických předmětů ze zlaceného stříbra, takzvaných precios, užívaných buď k bohoslužbě (liturgii), nebo kultu (devoci).
Její základ tvoří předměty z pokladnice kolínského chrámu sv. Bartoloměje. V ní se do dnešní doby zachoval početný soubor precios ze 17.–20. století, který je však pouhým zlomkem někdejší oslnivé nádhery sloužící k oslavě Boha i vyjádření osobní zbožnosti a vděku mnoha generací Kolíňanů. Poklad svatobartolomějského chrámu byl shromažďován už od 13. století, ale stal se opakovaně obětí válečných rabování, náboženských reformních hnutí i změn dobového vkusu, takže se o jeho nejstarších klenotech z období gotiky a renesance dovídáme jen z historických písemných pramenů.
Dnes jeho základ tvoří především barokní a klasicistní památky. I ty však byly ohroženy povinným odevzdáváním kostelního stříbra v době ekonomické krize rakouského císařství roku 1810, kdy došlo za účelem získání cenného kovu pro státní potřeby k bezohlednému zničení řady vzácných uměleckořemeslných prací.
V dnešní době jsou součástí klenotnice také preciosa užívaná v dalších kostelech na území kolínské farnosti. Najdeme zde tedy například liturgické náčiní, které dříve tvořilo součást vybavení kostelů sv. Bartoloměje v Býchorech, sv. Václava a Božího těla v Křečhoři, sv. Jiří v Lošanech, sv. Petra a Pavla v Nebovidech, sv. Jakuba Většího v Ovčárech nebo sv. Ondřeje ve Starém Kolíně.
01 Relikviář sv. Jana Nepomuckého z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Polovina 18. století
02 Relikviář sv. Kříže z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Polovina 18. století
03 Monstrance z kostela sv. Václava a Božího těla v Křečhoři
Polovina 19. století
04 Mešní konvičky
Konec 19. století
05 Monstrance
Polovina 19. století
06 Monstrance z kostela Nanebevzetí P. Marie v Předhradí
Konec 18. století
07 Monstrance z kostela sv. Václava v Nové Vsi
Polovina 18. století
08 Monstrance
Konec 19. století
09 Kalich barona Franze Trencka
Rok 1744
Honosný rokokový kalich nechal na Starém Městě pražském zhotovit kontroverzní vojenský velitel a dobrodruh Franz, svobodný pán von der Trenck († 1749), jako poděkování za vyléčení zranění levé nohy ranou z děla, které utrpěl v Kolíně 14. listopadu roku 1744 při dobývání města obsazeného pruským vojskem.
10 Kalich Martina Pezzoridese z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Rok 1690
11 Kalich z kostela sv. Bartoloměje v Býchorech
Kolem roku 1900
12 Kalich
Rok 1895
13 Ciborium z kostela Nanebevzetí P. Marie ve Kbelu
Konec 18. století
14 Misál z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Rok 1735, vazba z druhé čtvrtiny 18. století
15 Kalich Anny Ašulínové (Vašulínové?) z kostela
Neposkvrněného početí P. Marie v Jezeřanech
16 Ciborium (původně kalich) z kostela sv. Václava
a Božího těla v Křečhoři
17 Ciborium z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Polovina 18. století
18 Svícen cechu řezníků z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Polovina 18. století
19 Kalich z kostela sv. Jakuba Většího v Ovčárech
Rok 1524
20 Kalich z kostela sv. Jiří v Lošanech
Polovina 16. století
21 Kalichy Františka Bohuslava Šperlinka z kolínské farnosti
Rok 1722 | Soubor čtyř barokních kalichů byl zhotoven pro potřeby kolínské farnosti z odkazu primase a zámožného měšťana Františka Bohuslava Šperlinka († 1722) pohřbeného ve Šperlinkovské kapli kostela sv. Bartoloměje.
22 Kalich Judity Prošovské z kostela sv. Víta v Kolíně
Rok 1718
23 Arcibiskupský kalich z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Kolem roku 1690
24 Ciborium z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Rok 1797, upraveno v první čtvrtině 20. století
25 Kalich z kapucínského kostela Nejsvětější Trojice v Kolíně
Rok 1832
26 Velká monstrance z kostela sv. Bartoloměje v Kolíně
Rok 1756
27 Monstrance z kostela sv. Jiří v Lošanech
Kolem roku 1700, doplněno v polovině 18. století
28 Monstrance
Polovina 18. století
29 Monstrance z kostela sv. Ondřeje ve Starém Kolíně
Polovina 18. století
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Lapidárium
V klenuté kobce v přízemí zvonice bylo v roce 2020 nainstalováno lapidárium historických architektonických prvků pocházejících z kolínského chrámu sv. Bartoloměje a dalších staveb v jeho areálu. Jedná se většinou o původní gotické architektonické články, které byly vyměněny při rekonstrukci kostela ve druhé polovině 19. století a poté volně rozmístěny v prostoru sousedního hradebního parkánu. Některé z prvků byly tehdy druhotně osazeny do opěrných zdí v blízkosti hradeb, kde se nacházejí dodnes. K nálezu dalších středověkých fragmentů došlo také během oprav chrámu a budov v jeho okolí, které proběhly v rozmezí let 2004–2020.
Z vystavených kamenických prvků upoutá pozornost zejména soubor raně gotických hlavic klenebních přípor z druhé poloviny 13. století a část fiály z opěrného systému vrcholně gotického chóru z druhé poloviny 14. století. Unikátem jsou zlomky původní kamenické výzdoby Parléřova pastoforia (schránky pro uložení a vystavení Nejsvětější svátosti) z doby kolem roku 1370.
