Vážení návštěvníci, rádi bychom vás upozornili na výjimky v prohlídkách chrámu sv. Bartoloměje: 

Děkujeme za pochopení. 

Vážení návštěvníci, rádi bychom vás upozornili na probíhající rekonstrukci v části chrámu sv. Bartoloměje. Prohlídky chrámu probíhají beze změny, nejsou ale k vidění všechny umělecké předměty. 

interiéry historických objektů dnes: 9–19h
zahrady na parkáně dnes: 9–19h
CZ

zvonice

Pozdně gotická zvonice z počátku 16. století byla několikrát upravována v souvislosti s požáry, které ji postihly na konci 18. a ve druhé polovině 19. století. Dnešní podobu jí vtiskla puristická oprava z roku 1872.


Historie

Budova zvonice byla postavena na počátku 16. stol. z nutnosti umístit zvony mimo narušené věže kostela sv. Bartoloměje a jako výraz sebevědomí kolínských měšťanů. Její dnešní podoba je výsledkem pozdní gotiky a historizující přestavby z roku 1872. Autorem této přestavby, jež změnila tvar ochozu a střechy, je přední architekt středoevropského historismu Josef Mocker.

Více historie

Zvonice byla postavena v roce 1504 mistrem Bartošem pro dva středověké zvony, které dříve svým pohybem narušovaly stabilitu severní chrámové věže. Ve své původní podobě byla ukončena jehlancovou střechou s drobnou věžičkou na vrcholu, na niž byla v roce 1724 osazena barokní makovice s křížem. Roku 1728 nechal děkan František Antonín Formandl ze severní věže chrámu do nejvyššího podlaží zvonice přenést středověký orloj (připomínaný již v roce 1494), jehož rozměrné ciferníky dodnes připomínají cihlové zazdívky nad velkými okny zvonového patra. V roce 1796 věž těžce poškodil požár, při němž byl zničen krov, zvony i orloj. Na konci 18. století zvonice získala dřevěný ochoz a nízkou báň, vrcholící osmibokou lucernou. Po dalším požáru v roce 1869 byla roku 1871 přestavěna podle projektu Josefa Mockera do dnešní podoby. Tehdy byla ukončena kamenným ochozem se čtyřmi nárožními věžičkami a vysokou dlátovou střechou.

Na severovýchodním nároží věže je osazena pozdně gotická nápisová deska připomínající stavbu zvonice v roce 1504. Viditelná spára v jejím sousedství je otiskem vysoké zdi, která až do roku 1820 ohraničovala bývalý chrámový hřbitov. Na východním průčelí je v blízkosti levého nároží patrný zazděný vchod někdejší pavlače, spojující kdysi zvonici a sousední chrámovou věž. Na jižní straně umožňuje vstup do zvonice pozdně gotický portál s původními okovanými dveřmi z roku 1504. U zdi zvonice býval v minulosti umístěn železný kruh, k němuž v době bohoslužeb městský biřic připoutával pachatele mravnostních deliktů a tak je vystavoval veřejnému posměchu.

V suterénu věže se dnes nachází lapidárium původních architektonických prvků z chrámu sv. Bartoloměje. V klenuté místnosti ve zvýšeném přízemí, která snad původně sloužila k uložení cenností, zřídil ve druhé polovině 19. století kolínský děkan Jan Svoboda knihovnu, která byla první veřejně přístupnou knihovnou ve městě. Dnes jsou zde vystavena historická preciosa z majetku Římskokatolické farnosti Kolín. Zvonová hranice v horním podlaží věže byla až do roku 1756 konstruována na principu „vysokého točení“ (tj. zvony byly zavěšeny obráceně – srdcem vzhůru), podobně jako u zvonic v nedaleké Kouřimi a Rovensku pod Troskami. Původní zvony se nezachovaly. Dnes je zde zavěšeno pět zvonů, které nesou jména „Bartoloměj“, „Jan Pavel“, „Florián“, „Jan Křtitel“ a „Prokop“ a byly zhotoveny v letech 2000 a 2014 v dílně Rudolfa Pernera v Pasově. Ty doplňují dva menší zvonky z let 1610 a 1730, zvané „Kohoutek“ a „Slepička“. V prvním patře zvonice jsou dále vystaveny dva zvony ze 16. století, které pocházejí z kostela sv. Víta na Zálabí a zaniklého kostelíka P. Marie Bolestné na Pražském Předměstí v Kolíně. V nejvyšším podlaží věže se dodnes zachoval bývalý byt hlásného, který svému účelu sloužil až do roku 1952.


Chrámový poklad

Chrámový poklad

Místnost ve zvýšeném přízemí svatobartolomějské zvonice snad již v době svého vzniku na počátku 16. století sloužila jako prostor k uložení cenností. Dnes je zde vystavena část souboru chrámových pokladů Římskokatolické farnosti Kolín. Jedná se o kolekci cenných historických předmětů ze zlaceného stříbra, takzvaných precios, užívaných buď k bohoslužbě (liturgii), nebo kultu (devoci).

Její základ tvoří předměty z pokladnice kolínského chrámu sv. Bartoloměje. V ní se do dnešní doby zachoval početný soubor precios ze 17.–20. století, který je však pouhým zlomkem někdejší oslnivé nádhery sloužící k oslavě Boha i vyjádření osobní zbožnosti a vděku mnoha generací Kolíňanů. Poklad svatobartolomějského chrámu byl shromažďován už od 13. století, ale stal se opakovaně obětí válečných rabování, náboženských reformních hnutí i změn dobového vkusu, takže se o jeho nejstarších klenotech z období gotiky a renesance dovídáme jen z historických písemných pramenů.

Dnes jeho základ tvoří především barokní a klasicistní památky. I ty však byly ohroženy povinným odevzdáváním kostelního stříbra v době ekonomické krize rakouského císařství roku 1810, kdy došlo za účelem získání cenného kovu pro státní potřeby k bezohlednému zničení řady vzácných uměleckořemeslných prací.

V dnešní době jsou součástí klenotnice také preciosa užívaná v dalších kostelech na území kolínské farnosti. Najdeme zde tedy například liturgické náčiní, které dříve tvořilo součást vybavení kostelů sv. Bartoloměje v Býchorech, sv. Václava a Božího těla v Křečhoři, sv. Jiří v Lošanech, sv. Petra a Pavla v Nebovidech, sv. Jakuba Většího v Ovčárech nebo sv. Ondřeje ve Starém Kolíně.

Lapidárium

Lapidárium

V klenuté kobce v přízemí zvonice bylo v roce 2020 nainstalováno lapidárium historických architektonických prvků pocházejících z kolínského chrámu sv. Bartoloměje a dalších staveb v jeho areálu. Jedná se většinou o původní gotické architektonické články, které byly vyměněny při rekonstrukci kostela ve druhé polovině 19. století a poté volně rozmístěny v prostoru sousedního hradebního parkánu. Některé z prvků byly tehdy druhotně osazeny do opěrných zdí v blízkosti hradeb, kde se nacházejí dodnes. K nálezu dalších středověkých fragmentů došlo také během oprav chrámu a budov v jeho okolí, které proběhly v rozmezí let 2004–2020.

Z vystavených kamenických prvků upoutá pozornost zejména soubor raně gotických hlavic klenebních přípor z druhé poloviny 13. století a část fiály z opěrného systému vrcholně gotického chóru z druhé poloviny 14. století. Unikátem jsou zlomky původní kamenické výzdoby Parléřova pastoforia (schránky pro uložení a vystavení Nejsvětější svátosti) z doby kolem roku 1370.