CZ
interiéry historických objektů dnes: zavřeno
zahrady na parkáně dnes: 9–20h

kostnice

Barokní stavba v prostoru bývalého hlavního městského hřbitova s bohatou ornamentální výzdobou interiéru v duchu „memento mori“.


Historie

Pozoruhodná barokní kostnice byla postavena v roce 1733 pro uložení ostatků ze zrušených hrobů na tehdejším hlavním kolínském hřbitově u chrámu sv. Bartoloměje. Společně s kostnicí v nedaleké Kutné Hoře – Sedlci se jedná o nejvýznamnější památku toho druhu v Čechách.

Více historie

Kostnice, stojící v těsné blízkosti presbytáře chrámu sv. Bartoloměje, byla vybudována v roce 1733 podle projektu neznámého architekta s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění z druhé poloviny 13. století. Jejím stavebníkem byl kolínský děkan František Antonín Formandl. Stavba má podobu čtyřboké centrální kaple se čtyřmi půlválcovými apsidami a její půdorys byl v duchu barokního historismu inspirován raně středověkou architekturou. Střední část původně vrcholila cibulovitou bání s lucernou, kterou při opravě v roce 1849 nahradila dodnes zachovaná střecha. Velmi zajímavý je interiér kostnice koncipovaný jako v baroku oblíbené „Memento mori!“ („Pamatuj na smrt!“), které má vybízet ke zbožnému rozjímání nad pomíjivostí pozemského života. Střední prostor kaple uzavírá klenba se čtyřmi otvory, jimiž je umožněn průhled na horní záklopový strop s malbou archanděla Michaela svolávajícího zemřelé k poslednímu soudu.

Apsidy jsou zcela vyplněny kostmi pocházejícími ze zrušených hrobů bývalého svatobartolomějského hřbitova. Pod klenbami jsou osazeny symboly pomíjivosti pozemské slávy – patriarchální a papežský kříž, biskupská berla, papežská tiára, meč a vladařské žezlo s jablkem. Interiéru dominuje barokní oltář sv. Kříže, po jehož stranách stojí plastiky truchlící P. Marie a sv. Jana Evangelisty. Z iniciativy kolínského kaplana, pozdějšího děkana Jana Svobody, který se v 19. století opakovaně zasloužil o záchranu a opravu této pozoruhodné stavby, sem byly v roce 1850 převezeny také kosti z bývalého hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele na Kutnohorském Předměstí, z nichž byly kromě dalších doplňků postaveny čtyři obelisky v koutech kaple. O rok později nechal Svobodův strýc František Pštros sestavit kostlivce s kosou (alegorii smrti), který byl umístěn vpravo od vchodu. Podle nepravdivé místní legendy se jedná o kostru neznámého pražského studenta zemřelého při revoluci v roce 1848. Neklidné časy sedmileté války dodnes připomínají nápisy s letopočtem 1757 na stěně vedle vchodu, které do omítky vyškrabali zde tábořící vojáci. Na vnějším průčelí je vlevo od vstupu osazena mramorová pamětní deska se jmény děkana Vavřince Marka Guigniho, členů kolínského konventu kapucínů a kolínského radního Tobiáše Kincla, zemřelých při morové epidemii v roce 1680.